Z ekologického hlediska nejsou stavební odpady ve většině případů nebezpečné pro své okolí, protože ve větší míře neobsahují škodlivé ani toxické látky, ale pro velké objemy se stávají pro skládky neúnosné.

Dříve byly stavební odpady v naprosté většině vyváženy na skládky, kde se ukládaly spolu s domovním odpadem a dalšími průmyslovými odpady.

Teprve v 80. letech můžeme pozorovat vzrůstající tlak na zpracování a opětné využití odpadních materiálů vlivem ekologických opatření, nedostatku skládkovacích prostor a zvýšení cen přírodního kameniva.

Stavební suť vzniká pří demolicích pozemních staveb a její složení závisí na druhu, provedení i stáří staveb.

Obsahují zejména: cihelné zdivo, zeminu, beton nebo železobeton, dlaždice, vápenopískové materiály, maltu, sádru, keramické materiály, dřevo, lehké drobné desky, písek, plasty, kovy, papír, asfalt, dehet, smolu, barvy a lepidla.

Úprava stavební sutě na recyklované stavební materiály je hospodárně proveditelná, jestliže ze zbytkového materiálu vzniknou vysoce hodnotné, konkurenceschopné druhotné materiály. Jedním z možných způsobů využití stavební sutě je použití jejích složek (cihelné a betonové drti) jako přísady do betonu.

Předpokladem použití stavebních odpadů ze sutě do betonu je, že je roztříděn podle druhů, tj. zlomky betonové a zlomky zdiva, a dále materiál je očištěn od škodlivých příměsí, jako je sádra, dřevo a asfalt.